Představení Iluminace by se spíš mělo jmenovat Sezóna v pekle, jelikož většina textu v něm pochází právě z této sbírky básní v próze. Ale ni ve sbírce, ani v inscenaci nejde o to peklo tam dole, ale o peklo, které si utváříme kolem sebe a v sobě. Bojíme se přiznat si, jací jsme. Bojíme se ukázat se druhým.
Rozrušujeme se vjemy, abychom neměli čas se zastavit a vidět svět bez iluzí. Uzavření v kleci z věcí, které máme rádi, nebo které na nás ulpěly, se bráníme tomu, co je vně, a umlčujeme to, co je uvnitř. Chvějeme se hrůzou okořeněnou slastí, když posloucháme o zvěrstvech, které se dějí ve světě, ale o vlastním zvířeti raději nepřemýšlíme. Chceme být šťastní, a tak se přejídáme, opíjíme a uspokojujeme v naději, že to je to, co nás nechá v klidu spát. Jenže spánek nepřichází a ráno... co bude ráno? Další honba za větrem? Je to opravdu tohle? Sladkosti a zkažené zuby. Bolavý žaludek. Naproti tomu jsou tu prožitky, které se nám můžou zdát být nepříjemné, ale pomohou. Návštěva u zubaře, studená sprcha, potní lázeň, zpověď.
Jean-Nicolas Arthur Rimbaud (20. 10. 1854 – 10. 11. 1891) byl francouzský básník a dobrodruh. Zázračné dítě. Jeden z nejvýznamnějších představitelů tzv. „prokletých básníků“ Jeho básně rozbily tradiční poetiku. Většinu děl napsal mezi šestnáctým a devatenáctým rokem svého života. Od roku 1875 (bylo mu 21 let) již jen cestoval. Narukoval do koloniálního vojska, na Jávě dezertoval, putoval džunglí, jezdil s cirkusem po Švédsku a Norsku. Pobýval v Egyptě, na Kypru a nakonec odjel do Adenu. Zemřel ve věku 37 let.
Prostorové nároky: 4 x 4 x 3m
zatemnění prostoru
el. připojení 220V
Čas na přípravu: min. 2,5h
